Beránkovi

Stojíme tu vedle sebe
ranní rosa nás zebe
jsme blízko
a přeci tak daleko

pláčeme jeden pro druhého
ale každý sám sebe považuje za chudého
náš dialog
je vlastně monolog

Já tě miluji
a vše ho lituji
pro tebe má lásko
jsi mé slunko

chci tvé odpuštění
ale asi se nic nezmění
doufám, že nesním
snad bdím

já chci žít a ne umírat