Pocit

Stále mám lepší pocit,
snad jako kdbyby jsem procit,
už necítím mé tíže,
když můžem si být blíže.

Cítím jenom vůni tvou,
která je tou vzpomínkou,
že nemůže být jiných dvou,
co cestou jdou a jdou.

Vlásky jsou tou relikvií,
co mi tady zůstaly,
pro potěchu, pro vzpomínku,
nemůžu však zapomenout.

Nemůžu tě zapomenout,
snad vryla si se do srdce,
nejde tohle opomenout,
já mám tě rád o moc více.

Jsi můj anděl,
jsi moje srdíčko,
jsi můj méďa,
jsi moje sluníčko.

Pocitu se nikdy nezbavíš, ten zůstává, i když ty tu nejsi ... /takové moje vymyšlené heslo/