Kůň na louce
Kůň na louce
mi věno věnovaly
proto nalij mi ještě skleničku
koníčku houpavý
pupavy zase vzkvetou
rozjetou hlínou ovlaženy.
I vlasy ženy na kost zkřehlé.
Nehledím do zástupu
na ústupu mraků
na půl znaku odvrácen
kymácel se na obě strany.
Rány biče
z chtíče a z ještě něčeho prostšího
ze mě udělaly kočího
který táhne vůz sám
posluhuje kopytnatým komtesám
které ržají a reznou
režnou loukou
jinovatkou a jitrocelem kopinatým
povlečenou.
Komentáře (6)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
a mám léto, a je mi teplo:-)
20.12.2012 13:37:36 | Robin Marnolli
a to je dobře? jestli ano, tak senza;)
20.12.2012 15:43:22 | Jiřinka Mignonka
ano, dobře...zahřála:-)
20.12.2012 15:49:30 | Robin Marnolli
emocionálně? jestli jo, tak je to bezva:) ona to totiž měla být taková bludná zimní balada:)
20.12.2012 16:11:09 | Jiřinka Mignonka
když tam píšeš věci jako rozjetou hlínou ovlaženy..vybaví se mi jarní den, kdy sníh už je vodou a dělá bahínko,
když něco kvete...a já jsem si tu louku jinovatky spletl s loukou posetou bílým kvítím...tak to jsem asi nezvlád co? :D
20.12.2012 17:24:27 | Robin Marnolli
Ne, pochopil jsi to úplně perfektně! Jen ty květy jsem si nepředstavila, ale to bahýnko přesně! Báseň pojednává o takovém počasí, jaké je teď - přes den obleva, v noci "stříbrňák". :D
21.12.2012 08:21:05 | Jiřinka Mignonka