Balada stará, stará

Balada stará, stará

Anotace: o jedné dávné letní lásce (vznik 7. 7. 2009)

Slunce je lék na všechno, říkala moje babička,
a to byla velmi moudrá žena, nemám důvod jí nevěřit,
ani Ty nejsi důvod, abych jí přestala věřit,
ačkoli slunce, které svítí tobě, sežehlo moje nitro
a zanechalo po sobě poušť a spoušť...
darmo mluvit.

Láska je lék na všechno, říkala moje teta,
třikrát vdaná a třikrát šťastně rozvedená,
moje milá teta, sportovkyně a vědkyně a polyglotka a astroložka,
viděla lásku ve všem a uměla ji dát a vzít i těm, kteří o to vůbec nestáli,
i s Tebou by si beztak poradila,
ačkoli láska, jak ji cítíš ty, by ji určitě překvapila,
to není láska, příteli, to je sobectví a majetnickost,
a já se jí bojím a pohrdám jí,
a tím víc ti chci patřit,
hanba mi.

Čas je lék na všechno, říkával můj dědoušek,
ten starý dobrý pán, kterého si ten druhý starý dobrý pán vzal k sobě,
aby si mohli vzájemně poradit a popovídat,
tak prý čas je tím lékem,
lékem na odřené koleno, na prohrané šachy i na zlomené srdce,
a tobě běží čas o hodinu rychleji, lásko,
máme tedy už navždycky o hodinu času míň,
a ta hodina je nám životem a smrtí,
začátkem i koncem,
hodina tance a lásky, pravíme s klasikem,
a ono to není tak daleko od pravdy,
i když spolu netančíme a kdo ví, jestli se milujeme,
snad právě o tom se teď baví ti dva pánové tam nahoře,
snad oni nám to řeknou,
snad brzy.

Nikdo mi neřekl, že jediný, kdo mě může vyléčit, jsi ty.
Že tvůj hlas je pohonem pro moje srdce.
že tvůj dech je drogou pro moje smysly.
Že tvoje ruce jsou vitamínem a minerálem a vším tím svinstvem biochemickým svinstvem.
Že tvoje tělo je můj chrám a tvoje duše můj bůh.

Na to jsem si musela přijít sama. A nikdy, nikdy to nikomu neporadím.
Ze sobeckosti, z pýchy, ze skromnosti
a z lásky k lidem,
aby netrpěli
protože láska není lékem na všechno, ona je jedem pro všechny,
a slunce není lékem, ale vrahem,
a čas není lékem a nikdy nebyl a nebude, neboť je sobcem utíkajícím před svými problémy¨
a nevyřešenou minulostí

jen ty jsi lék a důvod k životu.
A tohle je můj svatební slib
a poslední vůle
a epitaf.

Budu všechno, co si budeš přát,
jen zůstaň se mnou
neboť je to otázka života a smrti,
a víš, že já nikdy nelžu,
jen sobě.
Autor Radiii, 23.12.2012
Přečteno 658x
Tipy 12
Poslední tipující: Akrij8, poetka, Robin Marnolli, Joe Vai, vkl, Písnička...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Sice mi to nepřijde jako báseň, ale jinak se mi to líbí moc.

23.12.2012 19:56:53 | My2Mind

líbí

uvazovala jsem nad tim, nakonec - ve versich to je a basne mohou byt ruzneho typu :)) Ale je fakt, ze jsem zvazovala, jestli nepatri vic do basni v proze - ale to by ji asi chtelo vice "zprozaizovat"...

Diky za koment.

23.12.2012 20:01:31 | Radiii

líbí

velmi zajímavé a poutavé čtení.

23.12.2012 19:24:17 | Robin Marnolli

líbí

dekuju :)

23.12.2012 19:54:57 | Radiii

líbí

Pěkný, dávám dvojitý tip.

23.12.2012 19:13:27 | vkl

líbí

Diky, je to stara vec, ke ktere jsem se nahodou dostala... jsem rada, ze se nelibi jen mne :)

23.12.2012 19:55:40 | Radiii

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel