Sen

Všimla sis
jak je dneska krásné nebe?
A i když venku strašne zebe
já kráčím vedle tebe.
To nebe je mým pastýřem,
já bloudím s tebou krásným snem
a nejsem sluncem zaslepen.
To štěstí však
je vrtkavé...
je sladkou vůní,
je hořkým dnem.
V obětí do sněhu upadnem
a v závějích zmrzne krasný sen.
Pak jen ty sám seš probuzen,
ostrým sluncem,
co za mrakem,
skýtalo štěstí dlouhý sen.