...nejde mi psát
od té doby co Tě znám
jsem šťasná
tak tiše
dneska jsem ti to poprvé řekla
usmál ses
a že to prý nejde
musím trénovat
(psaní..ne štěstí..)
..kdybys tak věděl
usmívám se i teď
když píšu tuhle báseň
o ničem
a o všem
o tom jak se za chvíli otevřou dveře
a ty tu budeš
..doma
....spolu
..a narodil se svět
a narodil se svět
a žil
jen smích ho držel
náruč ladil ... do barev jarních tónů
zatím co podzim obdarován
k spánku ulehá
a svět byl pro ně velkou loukou
rozkvetl
a tisíc včel a hejna ptáků
jen tak pro radost :)))
tohle mi chybělo ..
05.01.2013 00:14:40 | poeta