II.

Tvá pleť, jíž dotýkám se

jemně se prohneš v pase

tisknu tvá záda k sobě

objímám, voním k vlasům

všechno se vzpírá časům

shonu a denní době

pravice hladí šíji

levicí s tebou žiji

a setru všechna místa

jež skrýváš před jinými

dozráváš všemi víny

která nám život chystá

vysněné dotýkání

člověk se marně brání

být vděčný pro soulady

půl času pro hlazení

čtvrt jenom cesty mění

platí jen teď a tady

dojít až k prostoupení

než závrať tepem zpění

jak horké vodopády