upečem spolu chléb
z té sklizně končícího léta
tam u mlýna jsem řekla ano své
mouku ti z čela setřu
klas za ucho ať zdobíš
vzpomenu chvilky ztracené
necháme kynout zrát a vůní
lákat své blízké..
okolí
s tebou se o pecen rozdělím ráda
a kdybys líbat chtěl mě
dovolím
tak jako v létě
ve stohu sena
mraky se hnaly oblohou
po stéblu v koutcích
my jsme nespěchali
svíral si mojí a já tvou
ruku co dneska společně nás zdobí
je světlem našich životů
přebrodím potok
loukou běžím
za tebou
smáznem samotu
díky ti, jsi mé modré z nebe…………………..
Mňam. Hezká, moc.
15.01.2013 20:21:53 | Robin Marnolli
taky jsem na ten chleba dostala chuť, ale domácí pekárna, to není ono :0/
15.01.2013 20:28:10 | poetka
můj táta v domácí pekárně peče moc dobrej..a když si s tím pohraje, tak ho v pekárně nechá jen namíchat a pak ho šupne do trouby a má klasickej tvar...mňam.:-) a křupe:-) a má semínka v sobě:-)
a je prostě k sežrání:-)
15.01.2013 20:30:26 | Robin Marnolli
nech toho, jde na mě žravá :0))
15.01.2013 20:31:25 | poetka