Cesta mléčnou oblohou

Venku mléko se rozlilo,
Luny svit zakrylo.
Mé verše nocí letí,
do snu,do objetí.

O citu něžně šeptají
a ničím,ničím se netají.
O pochopení zvěst přináší
a do fantasie nás přenáší.

Tam v mechu pod stromem zeleným,
tam pohádku ti dopovím.
O tobě a o mně,o nás dvou,
Faunové do reje nás zvou.

V úchvatný tanec živočišné krásy,
tmavé nebe plné hvězdné řasy.
Oceán nekonečné dráhy,
na ní poplujeme záhy.

Ty a já s rukou v dlaních tvých
a přenádherný perlivý tvůj smích.
Tvé hnědavé studánky  zářící
a já.....navždy v nich se topící.....