Neschopna

Vidím tě přicházet
a ztrácím půdu pod nohami
mám pocit, že jsme náhle sami
okolo nás již žádný svět

Neschopna nic povědět.

Vzrušená tvou blízkostí
omámená zvláštní krásou
se duše z těla vyprostí
a dva momenty z nás jsou

Tvůj odchod končí lítostí.

Lítostí nad tím, že bylo a není
či že se vůbec konalo?
Skončily akty, zůstalo chtění
a nebylo jej nemálo.

Jak z krásného snu hořké probuzení.

Ve všech tvářích tvoji nacházím
za všemi rohy stojíš,
ve snech tě tiše provázím,
zhluboka dýchám, všude voníš

Já vim, že ti nescházím.