Povzdech.

Chaloupky pod strání jak milenci k sobě se vinou,
některé z cihel,jiné jen z kmenů vymazaných hlínou.
Lásce v nich hojně se vždy dařilo,
dnes ale zdá se mi,jako by lásky v nich ubylo.

Do básní a písní se láska nám ukryla,
aby se ze světa dočista nevytratila.
Nevěřím ale, že může se nám vytratit
stačí jen, v přetvářce a falši nechtít svůj život žít.

Lásky je dost a vážně je bez konce.
Věříš že v srdci je i každého lakomce?
Je pravdou pravd,láska že hory přenášet může,
člověk však bez lásky št'asten být nemůže.

Lásku si vpustit do svých srdcí jen,
přetvářku a faleš ty vyhnat z nich ven.
Pak bude radost zase spolu žít,
jeden druhého v lásce na věky mít.