jinovatka

Ze svého smutku
mívám depku
a ty jsi příčinou
Když spávám sama
odevzdaná
napospas černé noci
Jsem tvá Večernice
bez pozvání
Tak řekni co ti brání
otevřít svůj sen
co chrání
naše proroctví
Bez bázně a hanby
sklízí bolavé rány
svědomí stínů
ve vlastní vině
nesouc si ve svém roztouženém klíně
Jsem přízrak co za svítání
bez tvého uvítání
odplouvá s ranní mlhou
s neukojenou touhou
snídat z tvých dlaní
jako tvá paní
co spává vedle tebe
Jinovatka ráno
do srdce mi zebe…