Ústa z perel mořských mušlí
Vyslala svůj vanilkový vzdech
Všichni hosté z baru už šli
A já cítím v mém dechu Tvůj dech.
Zůstaňme po zavírací době
A ty mi ukaž, co je to ráj
Jsi dáma v modrobílé róbě
Jsi přímá slova i jinotaj.
Saxofon dohrál svůj zlatý tón
Nezbyl nikdo z posledních duší
Snad už nemusím dbát na bonton
Vytetuji srdce na tvou paži tuší.
Zvuk se z hlav potichu vytrácí
Já jen tvůj hlas v hlavě mám
Jsi mou zlacenou monstrancí
Která chrání gotický chrám.
Tak pojď tančit na Měsíční řeku
Jen ve dvou, třeba bez hudby
Na něžná slova bych měl mít kartotéku
Noc se nám třeba více prohloubí.
Začínáš být celkem krásně líná
To všechno bude asi z toho vína
Pojď se se mnou krásně bát
Až bude barman v noci zavírat ...