Čekám na hvězdu svou

Obloha je mi zastřená
má prosba není slyšená
Hvězdičko má jasná tak krásná
Ta touha je spásná

Každou nocí vzhůru se dívám
do dalekohledu se usmívám
Čas mě neúprosně dusí
ale na takovou nádheru člověk čekat musí

Znaven čekáním uléhám
rozptýlit se jen tak nenechám
Možná spadneš ke mě dolu
a navždy budeme spolu

Ale to je ve hvězdách
zda budeme kráčet po společných cestách
Víra mě drží v naději
že než se poději
Budu tě mít v náručí


Já stále budu čekat...