Ve výšinách
Ve výšinách
*
Tak napořád
můj svět
a tvá barva
ticha
tiká
spolu
napořád
nemocná jsi
a já rád
objímám
mezi vločky
světa řád
mnohokrát
a poprvé
a nikdy víc
zkus se na to jinak podívat
zkus se nadechnout
nastokrát
měním slovo-pád
v rukavicích kovu
nesl jsem něhu
rezavého umřelého stvolu
sněhovým královnám
na tisíckrát
s nocí
se zaprodat
neovládat
svou vůni
plachet
ráhen toulavých
zabořit se někam
nevím přesně kam
když vábí smích
snad ke hvězdám
a tam napořád
toulat se po střechách
pít z tebe
a hořet po dlaních
*
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...a já rád
objímám
mezi vločky
světa řád ...
Krásné, snové konstatování vábící k nekonečnému objímání :-)
Děkuji za dýchající báseň.
22.11.2014 11:43:13 | Shnecek
Je to tolik celé křehké, člověk čte a chce Tě za to obejmout...
Krásné, děkuji, máš-li tady něco světu povědět, celý Vesmír nad námi již zařídí, abychom se k tomu všemu dostali...
Děkuji za Tvůj komentář, díky němu jsem si tady mohla užít kus dobré poezie :))
Mnohokrát
a poprvé
a nikdy víc...
V tom je vše... vše
21.07.2013 22:28:23 | Sunny
