Ostružiny

Jednoho dne mezi ostružiny,
bez extra důvodu, bez příčiny,
třeba jen z lásky, co kolena mi roztřese..
Povalím Tě jen tak k zulíbání
a už teď vím, na které stráni,
a které vrásky se mi hlouběji vryjí
a tuším, proč nebudou od smíchu.
Až oba toužíc po tichu,
budem se zas toulat lesem.

A vem ďas trní i modřiny,
vem i vrásky a všechny příčiny,
vem ostych a třes v kolenou,
když do klubíčka schoulenou,
budeš mě držet, hladit po vlasech,
neohlížejíc se po ďasech.