Druhá šance

Pamatuješ si, jak jsme se poznali?
V autobuse, jen tak jsi tam seděl,
s roztomilým úsměvem na mě těma krásnýma očima hleděl.
Tak takhle jsme se k sobě dostali.

Chtěl jsi jít ven, já nebyla proti,
hodili jsme se k sobě, takový dva idioti.
Já začla Tě milovat, co jen chceš víc,
to jen ty jsi nepřekonal ke své bývalce chtíč.

Náš vztah byl krásný, ale skončil brzy,
chtěl jsi být upřímný, prý jsi byl v krizi.
Chtěl sis být jistý, že mě máš rád,
ale byl jsi spíš jen milenec a kamarád.

Já lásku ti dala, ale ty mě ne,
bolí to, ty víš...
Odešel jsi, mě bylo po tobě smutno,
avšak otevřené zůstalo naše pouto.

Dlouhých devět mesíců už jsi pryč,
náhle se k nám vrací ten krásný chtíč.
Bývalku svou prý už nemáš rád
a semnou chceš být víc, než jen milenec, kamarád.

A já se bojím, že odejdeš znova,
že prostě zase opustíš mě.
Ale druhou šanci ti přece jen dám,
ty víš proč...miluji tě.