Tvé oči jsou jak zrnka kávy,
Co vylouply se a až se rozkutálí,
Stejně tak tvá chvějící se dlaň,
Když rozpůlen jsi do dvou stran,
Je uzamčena dokořán.
A slzy, co zrcadlí se v dáli,
Sbíráš jen tak z povzdálí.
Snad snažíš se,
však bloudíš ještě.
Budeš pršet,
Obchodníku s deštěm?