Expecto patronum

"... ukázat Ti, že se můžem znova narodit,
spolu na lodi,
rozumíš, ráno se vedle sebe probudit ..."

Hned, co se z obrátil z prachu,
zamával svými křídly
a jen divná pachuť na rtech
zůstala tu po něm.

Netrap se tím brachu,
odletěl do své rodné zóny,
do vyprahlých pouští Arizony.

Když, těžko se vyhýbá strachu,
že popel již zkažený
sotva může vrátit ten pocit blažený.
Oslovuj mě vrahu,
ublížil jsem mu tolikrát
(neumím ani dávat, ani brát),
že ve světě bez zatracení
pro mne už místa není.

Pták sic možná stěhovavý,
no víš, že s tebou čas nejraději tráví?
Stejně jak i on, buď shovívavý -
přec na křivých základech se špatně staví.
Tak se čiň, ať už začne stavba!
Možná přiměješ jej slzy uronit,
mají však moc leccos zahojit.
(Mnohem dřív, než bude svatba)

...

Čeká tu na něj pevnost,
snad odváží se přejít přes most.
V nějhorším případě má perutě,
co mě pošlou na kutě.