Živá

Hrajíc si na malíře
plýtvám čirým vzduchem
tu a tam slyšíc basy mysli
dokreslím něhy pilíře
obraz se hroutí
nevím
čím láska živa bude

Rozpustíc vlas a pohladit po tváři
jak tančící víla ve snech
upřímnost složená ve vějíři
nejsem princezna
vylhaná v heslech

Vždyť jsem jen básníkem
co tvou tvář ani neopěje
nad mostem zoufajíc
srdce neroztaje
duše bolí
slova se rozutekla
tvář bledne
útěcha zatracena

Žije.
Má láska živa bude.