Víla

Víla

Anotace: Hledá se dlouhovlasá víla, jistě se najde, až se najde ... :-)

Víla

Usnula krásná má víla už spinká,
nevidím její studánky,
tak něžná a snící v noci této,
o lásce z přírody by přišla jí vstříc,
by z trápení jejího nezbylo nic.

Přeji si vílu naplnit láskou,
by plna jí i pro mne byla,
přeji si ucítit tu něžnou sílu,
by lesem již sama nebloudila.

Nádherné studánky její jsou kouzlem,
jenž naplňuje mne velikou silou,
přeji si pouze ať plní se dlouze,
slzami štěstí,
nechť je mojí milou.

Překrásné vlásky má víla má lesní,
o takové kráse se mi ani nesní,
jsou jako len na dotek hebké, tak lehké,
jako hladina vodní se ve vánkem lesknou,
jak po ránu sečená louka krásně voní,
můj dech se v té louce velmi rád honí,
mám pro ni víc lásky, než stádo koní.

V těch vlasech jak známo jsou ukryta kouzla,
jenž proměňují ji v lecjakou zvěř,
jako motýl mi do srdce lehounce vklouzla,
mé srdce jest motýlův rozkvetlý keř.

Vidím ji jako laň pasekou běžet,
přeji si jelen být,
a celé dny s ní v trávě ležet,
dát na ni pozor,
když mládě čeká,
jelen je plachý,
však ničeho se neleká.

Cítím, že i divokou kočkou dokáže býti,
divokou kočkou co přede si sen,
přeji si laskat se s jejími oušky,
měsíční noc i slunečný den,
přeji si vnímat tu kočičí lásku,
plnými doušky vnímat ten kočičí sen .

Po lese bloudím s nesmírnou touhou,
miluji vílu zářící,
však víla má něžná bez světla bloudí,
nevidí cestu bažinou,houštím,běžící.

Čekám tu v lese hněvu,
v lese duchů co nenašli něhu,
čekám tu sám a zima mi je,
na něžnou vílu,lesní krásku,
překrásnou dlouhovlásku.

Nechám mé lesní divožence,
jenž na cestě je bažinou,
vyrašit cestou ke mě,
sněženku po sněžence,
světlo tou jarní květinou.

Nebojím se o ni,
že v močále zbloudí,
bludičky po ní světlo kytiček jarních loudí.
Víla však nikdy nedá se,
touží přec jenom po kráse.

Ta krása jenž z vesmíru přichází,
zbaví ji navždy nesnází,
jen ona jí může pomoci,
zbavit se té zlé bezmoci.
Bezmoci jenž v jejím srdci lásku souží,
zelené oči mé po vílích touží.

Již za maličkou chviličku,
uslyším praskat v mlze větvičku,
to bude pro mne znamení,
zastavit můj dech jelení,
znamení k tomu zavřít oči
a vnímat tu lásku co kolem se točí.

Láska se točí,
všude kolem,
děkuji Samoto, již jsem, s Bohem…
Autor Josse74, 17.05.2013
Přečteno 443x
Tipy 1
Poslední tipující: Kirsten
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Pěkná báseň, ale měla jsem co dělat ji dočíst když se neustále opakovala slova tak jsem v tom zařínala mít trochu bordel, ale jinak pěkná hezky představitelná a to mám ráda:)

31.05.2013 19:28:44 | Kirsten

líbí

Nejsem jednoduchá bytost :-) To je dobře a že je dlouhá, to máš pravdu, psal jsem ji asi rok. Slova se opakují, ale jejich významy se mění... Děkuju ti a velmi rád si přečtu i já Tvé myšlenky. Měj se moc hezky, ještě si jistě popovídáme, bylo mi potěšením :-)

03.06.2013 01:03:42 | Josse74

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel