Mika

Stánek s pizzou a mrazivý večer

někdo řídí moje činy

nejsem pyšný raději bych brečel

nemohu se zbavit viny.

 

Skládám báseň přitom trpím

pomůže mi dále žít

polibek tvůj jako kopí

v srdci díru budu mít.

 

S mnohým jsem se dávno smířil

tvoji lásku já si přál

k jinému tvůj úsměv mířil

na tváři ho krátce hřál.

 

Ač stokrát jsem byl tvoje zlato

neuspěl jsem v testu

na jiné jsem házel bláto

teď nevyhnu se trestu.

 

Byl to omyl vše jsem zkazil

mám bez adresy obálku

a v ní život co jsem prožil

k tomu kvítko z korálků.

 

Vůbec nevím co dál bude

jak se z toho dostanu

bájný Fénix láskou spálen

kdy z popela zas povstanu.