Za noci

Za bílého dne
mne obklopuje snění,
za temné noci
jen veršů ševelení.

Za dne nad srdcem
drží hlava stráž,
za noci ale,
když ty ho objímáš,

chyceno, svázáno,
zůstává stát,
tiše a bez hnutí
tě touží milovat.

Když první paprsky
se ráno vzbudí z mraků,
posbírám sílu
a čekám do soumraku.

S šerem se probudí
nejenom záhrobí,
nejenom hvězdy
svět polibky ozdobí.

Pak můžou prozradit
přivřená víčka,
kdo moje srdce
láskou svou hýčká.