Anotace: Opět jedna z těch úplně prvních, kdy mi stříbrný vítr ještě slastně cuchal vlasy...
Sbírka: Retro ze šuplíku I.
PROMĚNÍM TĚ POLIBKEM
Budem spolu šťastni
v každoročním umírání
...prosím Tě, co mám ještě dodat? :)
04.06.2013 14:10:46 | Radhuza
Já už dnes netuším, jak se ty asociace rodily, ale je v tom zakódovaný příslib opakujícího se znovuzrození - koloběh přírody, spousta nových jar (je to vztaženo k tomu "převtělení"), asi tak nějak ... Rozhodně to tenkrát nebylo psáno ze smutku či beznaděje... ;-) Navíc v tomhle věku člověk myslím vnímá pojmy jako smrt, umírání apod. jen metaforicky, básnicky - o smrti se v dospívání mluví a píše beze strachu z ní a bez reálného pocitu představy skutečného odchodu ze světa. Až na smutné výjimky, pochopitelně...
04.06.2013 14:57:35 | Amonasr
..vtisky zlatoústé..ve stříbrném větru.......chjoooo..to byl čas..:-)))
..hezké..povedené..plné sladkobolu..
03.06.2013 19:50:31 | isisleo
Jó, sladkobol, to mi zůstalo... :-))) Akorát ten stříbrný vítr mi už bohužel nikdy nezavane... I když ve vzpomínkách ho dokážu ucítit ještě i teď a musím se při tom usmívat... :-)))
03.06.2013 19:57:32 | Amonasr
:-)))..kdovíkdoví..třeba jen nebude stříbrný..:-)))
03.06.2013 20:01:14 | isisleo
Když ten stříbrný byl nejkrásnější... :-))) Ta opojná naivita a dychtivé očekávání se už nedají nikdy ničím překonat. I když jinak stárnu docela rád a vracet bych se určitě nechtěl ani o minutu... Ale až umřu, tak bych si to pak chtěl ještě někdy zopakovat... :-)))
03.06.2013 20:09:10 | Amonasr
Asi všichni známe pohádku, kdy princezna políbí odpornou žábu, z které se stane fešný mladý muž. Tady máme mahagon a skřivánka, ti mi připomněli jednu pohádku od O. Wilda... Krásná báseň, Amonasre :-)
03.06.2013 17:27:03 | Elisa K.
Děkuju Eliso za hezký komentář :-) Tak to ten sedmnáctiletý kluk tenkrát nakoukl klíčovou dírkou do bezva společnosti a díky Tobě se i po 41 letech ostýchavě začervenal... ;-)
03.06.2013 18:38:24 | Amonasr