Nevěrná

Nevěrná
Na mne hledíš jako víla smrti do tváře,
jsi překvapivě neklidná.
Vzpomínáš si na lásky lháře,
co ti řekl, že jsi ta jediná.

Není to smích, to na tvé tváři,
to co je skryté za slzami.
Víme, že to není stáří,
kdo tě vezme do Wallhaly

Kde je on, panenko, ten jediný,
ten co je nevinný.
Na kolena sražený,
pro strach lásky zbavený.

To je on, princ, princezno, má.
Ten co cokoliv udělá,
jen ať bolest nepozná,
jen ať do pekla nepadá.

Z čeho ten pláč,
odkud se bere strach.
To moje láska je krvavá pláž,
z které táhne beznaděje pach.

Kdo to učinil,
kdo to provedl?
Kdo mě mučil,
kdo mě podvedl?

Zemřít zamilován,
či žít na svět namalován,
barvou krvavou,
která je má.

Nemstím se, jen žárlím.
Ne protože mne láskou mámíš.
Jen proto že jsem lepší,
jen proto že jsem blázen přeživší.