Vzpomínky celého dne schované
V jednom batůžku a teďka z nich
Budu celý týden žít
A díky nim usmívat se
Čichat ke svým prstům s nadějí
Že ucítím zbytky vůně tvé kůže bíle
Chtěl bych se celý do tebe schovat
A zemřít v tvém lůně
Je zbytečné poslouchat rozum
Když oba dva myslíme jen srdcem
Jsme spolu i když to ani jeden
Z tvých rodičů nechce
Dříve bylo nám přáno být spolu
Dne i nocí obývat jednu či druhou noru
Vím byla by to chyba vinit je z něčeho
Když za to všechno můžu já
Jsem ten co tě uvrhl do temnot
Vím že mi skoro nic nevěříš
A asi nikdy věřit nebudeš
V tomto ani dalším životě
Už mě tak moc milovat nebudeš
Jak předtím
Možná to je náš osud
Trápit se ať jsme spolu nebo ne
Ani jeden z nás neví
Kam nás vítr zavane
A asi to ani vědět nechceme
Je nám spolu fajn na co nějaký plán
Jen staré punkové heslo dřímá v mých hlubinách
No Future...ani ji vlastně nepotřebujeme
Teďka je pro nás důležitý
Každý společně strávený den
Ať je jakkoliv dlouhý
Jen škoda že nemůžu schovat tě
Do toho svého batůžku
A odvézt si tě k sobě domů
Do našich lesních polohor
Tam kde slunce nikdy nezapadá
A usínáme v teple modrých nor
Jedno pozitivum tahle situace má
Můžeme několikrát za den loučit
A zase vítat jen to poslední loučení
Strašně mému srdci zabrat dává
I když jsme již zakopaly zbraně
Cítím se jak malý koloušek
Kterého honí tlupa myslivců
A v ruce třímají zbraně
Toulá se nám tady tlupa milenců
Tak hrr na ně
Je jen na nás dvou
Zda jim všem odoláme