Zrnko kávy

Jsem křehká

jak rozbitý hrneček s kávou

víš tak křehká

že všechny mé touhy plavou

mezi hladinami tvých slz

a tvé krutovlády

bojím se, co udělám

za tvými zády

že pak budu litovat

bojím se tě chtít

 

znovu milovat

 

že nastane zas další žal

tklivé písně ptačí

ach jsem křehká

že mezi prsty stačí

jen mne rozemnout

jsme tak křehcí

uvězněni

v buňkách hvězd

není se kam hnout

a vítr šeptá mi

 

nech se svést

 

zalij mě jen tak

horkou vodou

chci se v tobě

 

rozpustit

 

a vypařit se pak

jak dým z cigaret

protože ty chceš se mnou

 

postavit lásku

 

 

 

 

 

 

 

na domečku z karet…