Hmmm... už Ti stačí jen osm slov a dvě hvězdičky... Pěkné, ale kde se to zastaví...? ;-) Napadá mě, že ve výtvarném umění patří k největším vrcholům Malevičův Bílý čtverec na bílém pozadí, chystáš podobné posunutí hranic i v poezii...? ;-)))
13.06.2013 10:08:32 | Amonasr
a nebo Cage (nikoli Nicholas) a jeho 4'33"?
http://youtu.be/HypmW4Yd7SY
:o)
13.06.2013 10:24:14 | hanele m.
Tak to je pro mne objevné :-))) Já myslel, že v hudbě se nejdál zatím dostal Glass... ;-)
13.06.2013 10:37:04 | Amonasr
Prosím? :)
Co takhle Stockhausen, Scelsi, Penderecki, Branca, Ligeti, Schnittke, Messiaen, Pousseur... ?
Glass není špatný, ale řadit ho mezi tyto lidi, to je hřích.
13.06.2013 12:52:02 | milk-fed gimp
Glassovu operu jsem předloni na Vltavě vydržel dokonce v bdělém stavu celou (a přišel jsem jí i na chuť), Feldmana si rád nechám doporučit... :-) I když spíš bych si asi vybral z toho Tvého předchozího doporučení, možná až na Messiaena, kdysi na mě z něj na Pražském jaru, i když v perfektním provedení tuším s Levinem a orchestrem Met, padla docela depka... Ale mám od něj nahranou operu myslím o sv. Františkovi (?), tak to někdy ještě taky zkusím. Ale třeba Penderecki - toho bych si nechal líbit kdykoliv. Některé z dalších ani neznám (Scelsi, Branca, Ligeti, Pousseur), to se poctivě přiznám, jsem jen občasný posluchač...
Ale jinak si rozklikni ten odkaz od hanele, ten stojí skutečně za to, v něm spočívá kontext té mé návazné repliky... ;-)
13.06.2013 13:33:37 | Amonasr
Asi myslíš jeho operu Saint François d'Assise. Ta je nádherná a závidím ti, žes ji mohl vidět na živo. Víš, Messiaen je těžký autor - ale v tom smyslu, že zní jakoby byl depresivní autor - ale není, ta zdánlivá strašidelnost je komunikačním prostředkem velice hluboké úcty a krásy. Stran Glasse, u toho mám problém doposlouchat takřka cokoliv, abych parafrázoval jeden citát, který původně patřil Villa-Lobosovi: "Když slyším nějaký kus a nelíbí se mi, většinou je od Glasse." (A s výjimkou některých jeho symčcových prací Reicha.)
Koho můžu doporučit je Stockhausen, to je nová hudba sama o sobě. Obrovsky rozšířil bodovou kompozici, Messiaenovo dítě, a přidal nad polyfonii ještě masu a heteforonii.
U Feldmana se připrav na to, jak říkal Stockhausen, že psal naprosto nejjemnější hudbu (do naprostého extrému).
13.06.2013 15:30:24 | milk-fed gimp
To se hezky čte, hned bych si zašel na nějaký koncert těch autorů, o kterých píšeš... :-) Kdyby mi toho Messiaena někdo tenkrát takto vysvětlil, možná bych se víc snažil mu porozumět... Ale jinak na mě hudba působí většinou blahodárně, pouze z nějakého tuším smyčcového kvartetu Gubajduliny mě kdysi v Rudolfinu rozbolela hlava - k takové disharmonii už asi bohužel nedorostu...
A máš pravdu, myslím přesně tu operu. Já ji bohužel na živo neviděl, mám ji jen nahranou z TV MEZZO (Amsterdam, 2008) a podívám se na ni asi až za pár let v důchodu, dožiju-li se toho... Ale možná si díky Tobě pustím někdy aspoň jedno dějství z těch více než 4 hodin. ;-) Mám těch dosud neshlídnutých oper (většinou z MEZZO) už asi 350... :-)).
13.06.2013 17:16:59 | Amonasr
tak já vám udělám udělám pískoviště u sebe, abyste to tu dál "neodkláněli" od básničky a vy si stejně ty kyblíčky a bábovičky nepřenesete :o)
13.06.2013 17:26:11 | hanele m.