Jedna cesta vlakem

Jediným pohledem zavátých slz,
změní se svět? Skrz na skrz?
Né, zůstává stejný..
veselý, smutný, slunný a temný,
jediným pohledem očí tvých,
na mém srdci po letech roztál sníh,
co zůstával dlouho v zapomění,
ted však city to všechno změní,
změní tu cestu dlouhou,
jen v jednu vteřinu pouhou,
dnes ve světě kde vládne stín,
jak v lese plném kapradin,
se zalesknou krůpěje rosy,
a řeknou ti že někdo prosí,
prosí o trochu něhy a citu,
o část z tvého soucitu.
tak nenechávej ho dlouho čekat,
at nemusíš po čase plakat,
brečet a vzpomínat na ty chvíle,
na ty ujeté dlouhé míle,
člověk se velmi rychle v lásce spálí,
ale musí přece vidět v dáli,
to světlo co svítí na cestu všem,
a provede tě temným lesem,
a zas bude naděje a síla žít,
ted ale nezbývá...než jen snít...