Ve stínu bohaté koruny

Kontury stříbra

bouřka v dáli roznáší

beránci vykukují

ze svých salaší

nad námi v korunách

holubi si krouží

já dívám se jak oči tvé

touží

utopit se

v mých hnědovlnách

a poslouchám kapky deště

jak propadávají větvemi

mezi nás

ach proč nejde

vrátit ten čas

za chyby se platí

žel velké daně

a teď tu leje

a my sušší si sedíme

pod stromem naděje

máš krásně teplé dlaně

má jezinko

šeptáš mi…navždy

a já hvězd se tiše ptám

zdali pak věřit

ti to vše mám

zda blízko k sobě

mají naše světy

když z hlubin se vynořují

má ňadra

a tvé rety

napospas osudu

čekáme rány

a dýcháme

co vítr rozevlál

miluji tvůj pohled

odevzdaný

a vůbec nevím

co s námi

 

 

 

bude dál…