-Plamen-

-Plamen-

Ať noc zapálí divoký plamen z našich srdcí!

Planoucí z doutnajících trosek zítřejšího hnití.

Dnes jsme ten oheň, dnes jsme ta záře!

Vzplanout jen, vzplanout a spálit to odporné žití.

Shořet, shořet na prach, přec dávno jsme mrtví!

Dnešní uhlí, zítřejší popel, síla co rozplyne se v páře.

Morový opar, zahnědlý zápachu oblak vně ulic všude kol.

Trosky tmou netečně bloudící, jiskru svou hledají.

Po kremaci touží, ohně vůně vábí, hledají žháře.

A tak tu stojím, a ocílkou křesám nad hnilobou dne.