Labutí píseň pro solo saxofon

Tam, co jsme seděli, teď sedí oni.
Mávají nohama nad hladinou řeky.
Češou jí pěšinku
Ale po vodě nikdo chodit neumí
Usmívají se na sebe
Škleby plnými mléčných zubů
Roztékají se pod horkým jazykem
Navzájem si je sají z úst
Dokud jim nezačnou krvácet dásně
Tak rychle dospěli
A já jsem jen polibek od puberty
Dlažební kostku si přehazuji z ruky do ruky
A čekám co mi padne
Tak moc nechci štěstí ve hře
Ale kočičí hlavy mňoukají
že neni slyšet slova

Kdybych tu nebyl sám
Sedl bych si
A spolu s tebou
bych jim zadkem zacpal huby

Ale jsem

Stejně jako labuť
která se blíží ke břehu
A tiše se krmí nohama
již zesnulého páru
A já se směju
Usmívám se
A trochu doufám,
že jí snad jednou
taky nasytím…