P.M.

P.M.

Tmavě hnědé vlasy sahají jí po lopatky,

její tmavé oči na mě hledí

a v srdci dělají mi zmatky.

Jen tak naproti ní sedím

a v duchu se ptám,

proč jen kamarádka, proč ne víc?

Ač bych neměl… doufám,

čekám na vhodnou chvíli,

kdy budu moct všechno říct

ale do té doby, mohu být jen milý.

Její srdce tluče pro jiného

a prázdný je už džbánek síly,

a plný ten hněvu mého.