Platonická láska

Ráno, když vstávám, jsi to první, na co myslím

A když večer usínám, posílám ti pusu na dobrou noc

Jenže stále nemohu přijít na způsob jak vystoupit z davu

Protože, ač ty jsi pro mě vším

Já pro tebe neznamenám nic

 

Nevidíš mě, neslyšíš mě, i když křičím z plných plic

Kvůli tobě jsem změnila svůj styl

A každý den trávím mnoho času v koupelně před zrcadlem

A pozoruji, jak jsi pronikl hluboko do mě

A jak jsem se s novým stylem změnila celá já

 

A teď tu přemýšlím, jestli ta změna byla správná volba

Protože pro tebe jsem stále neviditelná jako vzduch

A přátelé, které jsem měla,

Odešli, když jsem začala dávat přednost

Svým vysněným iluzím před nimi

 

To tys mi naprosto změnil život

Aniž bys o tom měl nejmenší tušení

Ale poslední dobou se mi zdá

Že jsem to nechala zajít už příliš daleko

Že je toho na mě moc

A že to co dělám, nebyl ten nejlepší nápad

 

A tak je možná na čase sundat masku

A vymanit se ze snu

O tom, jak si mě jednoho krásného dne všimneš

A já budu vědět, že všechno mělo smysl

 

I když v to stále doufám

Začínám tušit, že je to nemožné

Protože zatím co ty jsi pro mě celý svět

Já jsem jen jedna z davu

 

 Musím se vrátit zpět na zem a začít žít realitou

Než bude pozdě (jestli už není teď)

I když zapomenout na tebe je skoro nemožné

Když jsi všude kolem

Ale musím to zvládnout

Nebo moje já umře spolu s mým nenaplněným snem

 

A to nemohu dovolit

Protože já chci žít naplněná láskou

Od někoho kdo mě má rád takovou jaká doopravdy jsem

A to ty bohužel nejsi

 

S tím už jsem se částečně smířila

I když pořád cítím jak si nějak ve mně

A já se snažím tě ze sebe dostat

Ale jsi zarytý až příliš hluboko v mé hlavě, v mém srdci

 

Je to nekonečný

Nejspíš potřebuji ještě čas

Abych na tebe přestala myslet celé dny a noci

A začala žít svůj život

Bez masky, kterou jsem nosila, abych se ti zalíbila

 

A nakonec mi to všechno bylo k ničemu

Protože v tvých očích ty jsi hvězda a já nikdo.