Ztrácím se,
Ztrácím se v mých
Myšlenkách
Řekl básník
A otiskl kus sebe
Do cárů papíru
Dva cizinci
Ne ledajací
Sotva se na rtech potkali
A on ji v slunce západu
Pozvedl
Tak jak mu instinkt velil
Sevřel ji
A nepustil
Neobyčejné
Byly jeho pocity
Uvnitř touhy
Která svírala svět
V malých otěžích
Praskaly vášně
Všech nedočkavců
Nad jejím půvabem
Zlatovlasých
Snad to byla láska..
Ale ten pocit
V ní měl.