Nenaplněná

Zvláštní prázdno, nic
zase cítím
a z plných plic
křičím, řvu, nikam se řítím
snažím srovnat se s vlastním bytím.

Jde to, sama, je to lepší
nic nebolí a nepadá
srdce nestrádá
nic nechybí, stojí pevně
a nedá se říci že nezvládá
nevyjde to ale levně.

Cena předem placená
tisíci nocí plných pláče
s duší co ze střech skáče
a dlouho marně ztracená
duše lásou zle zvrácená.

Všechno končí
i ti co sami tančí
dojdou úlevy
najdou lásky slevy
vyčistí konečně hlavy.

Volám to, křičím
jsem jen ničím
pro něj, co v mých snech bývá
není divu že slzy tvář skrývá.

Smysl v básni nemám
a každý jdeme sám
ve slovech Madam hledám
jak ono prázdno vyjádřit
hlavu se srdcem vyprázdnit
schopnost citu však neztratit
a v knize života lepší list obrátit.