Nevím jak dál

Jako by dlužný polobůh
ve vteřině splatil dluh
a nebylo proč ho tu mít
a já s ním víc nemohla být.

Krutý je ten fakt prostý
že až nebývá jiný než sprostý
důvod žít s sebou mi bere
a že mě to proti mé vůli tak sere.

Zas jenou v dlaních hlavu mám
co se v ní děje už nezvládám
a síla má žalostně odpadá
beznaděj mě zase ovládá.