Za mnou zima, po tobě žár
Za mnou zima, po tobě žár
Sušila jsem si vlasy nad ohněm
a nehty si rozpila v dešti.
Mokré allegro kapek
na okenní tabulce starého bytu.
Vojáci citu schovaní v krytu.
Maskáčové uniformy špinavé od bláta.
A tvoje srdce ukované ze zlata
koupené na trhu bezcenností
hoří ve snaze uhasit mráz mého těla.
A pokud bych chtěla
tak ho vezmu ještě žhavé do dlaní.
A rozpustím mezi prsty. Bez ptaní.
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Možná by se některé plošky daly ještě trochu dobrousit či přeleštit, ale obsah je pravý, žádná napodobenina... ;-)
02.09.2013 15:52:14 | Amonasr
Souhlasím trošku s Hanele, nemíchat rýmy a volný verš, pokud to nená nějaký hlubší smysl, nebo zdůraznění, a navíc...nepiš takové hloupé anotace, jako např. nic moc, napiš třeba, proč nebo jak tě to napadlo, nebo n ic, jako já:-)
...přihmouřím jedno očko....................a za dva body...je fakt pěkná
super obraznost.
RM.
02.09.2013 08:47:07 | Robin Marnolli
přijatelné veršíky,
zaujal atmosférou prostřední part.
Mé pozdravy Eliško .)
01.09.2013 22:38:45 | kudlankaW
moc hezký název, ten je sám skoro básnička :o)
trošku mi tam vadí ty rýmy nebo jejich "schéma" (napřed žádný, pak nepravidelně a v poslední sloce aabb), ale od srdce ze zlata se mi to líbí hodně
01.09.2013 15:38:15 | hanele m.