Báseň, jejíž jsi Ty inspirací

Nebylo mi nejlíp,
pomohla jsi mi,
zasáhla jsi jako šíp,
učarovala jsi mi.

Úsměv Tvůj je tak krásný,
do Tvých očí chtěl bych hledět,
co chci to mám jasný,
copak Ty chceš chtěl bych vědět.

Na zapadající slunce rád bych s Tebou hleděl,
tam kde z toho dech se tají,
kdybych jen tak věděl,
co vládci osudu s našimi životy v plánu mají.

Tak už tedy jenom krátce,
na rtech s básní,
snad mé vyznání půjde hladce,
má hlava i srdce z Tebe blázní.

Jsi to jediné co chci Májo.
Jsi Ta se kterou chci být a Ta bez které nemůžu být.