Láskou tetovaná II

Na těle žádné tetování,
jen ty v každé mé buňce bez ustání.
Kreslíváš mi po těle i po duši,
vášní, mrazem, láskou co slzu usuší.

Náramně kreslíš, byť v tatérství "amatérka",
navždy ve mně je každá tvá kérka.
Celkem prudce, s černou začala jsi,
až v srdce mi zatínala to svoje "asi".

Jsem tebou tetovaná...

Časem paletu barev jsi do mě vlila,
svou vášní i něhou až v kosti se vpila.
Tvá práce vidno je každým mým pohledem,
tetuješ mě dnem i nocí, s láskou i nadhledem.

Zatím co mám se za tatérku tvou,
ty ve mně utváříš práci svou.
Tím jak utváříš mě, já zas tebe,
vzájemně a nerozlučně sléváme se v sebe.

Jsme naší láskou tetované !