Epigram Srdce 2 a 4

Listy z knihy času a píseň zákona,

je melodie mého bdění.

Jen ty a tahle doba, tuhle knihu mění.

Již nelze proklínat chladné kapky rosy,

zas a znovu.

Připomínají mi tvé slané slzy,

které si přeji zanechat mým rtům v hodině večerního lovu.

Ale srdce, proklínám to pukající srdce.

Jak jen ukojit ho?

Přál bych si ho vyřízlé držeti v ruce.

Ať je tiše, nebo ať přestane bíti.

Musel bych být blázen,

abych s ním mohl žíti.

Vrať mi část mého srdce,

nebo buď konečně u mne a drž mé ruce,

již chci spát sladce.