zklamání před smrtí

a už toho mám dost
chytá mě zlost
už nechci znát minulost
říkáš jak mě miluješ
říkáš mi to každý den
a vzápětí na to mě nechceš?
říká se kdo opravdu miloval
a je zklamán je ochoten raději zemřít než li nenávidět
asi jsem si to vše jen namlouval
nenávidím tě
už nechci tě znát
ať přestanou lidi se mě ptát
co ty a já
nechci trpět
nechci hlavou vrtět
jak naletěl jsem
každý můj den
byl jako sen
a teď nech mě být
mojí cestou jít
budu dál žít
kde je ta nit
co nás od sebe dělila
kam se ztratila
koukni se do minulosti
jen si mě trápila
se mnou si hrála
a pak se ptala
jestli tě miluji
a já láskou zaslepen
řekl jsem ano
má pano
byl jsem obelstěn
už nemám komu říci
že moje srdce pro něj křičí
až přijde poslední den můj
až srdíčko řekne stůj
až rakovina naplní svého prokletí
až má duše poletí
teď mohu říci akorát s bohem
víš že stál jsem za tím rohem
a čekal na tebe
abych polibek ti dal
vždy jsem se dočkal
sám sebe jsem se ptal
co mi chybí
nic nechybělo mi nic
miloval jsem
ale nebyla to láská snů
konec je těm dnům
s bohem