Chladná růže

Chladná růže

 

Vzdávám se pocitům bezmoci a

chladnou hlavu mám v tvém klíně.

Vím, že jsi plakala hned z rána.

po té dokonalé noci,

a teď si přeješ hnít někde v hlíně.

 

Vlastně jen přemýšlíme.

Myšlenky ti tančí

a já se na ně skrz tvé oči zdola dívám.

Hodiny nám do rytmu tikají

a čas se vleče.

Pravidelně šeptá,

že stejně jako ty,

mi taky zas tak rychle neuteče.

 

A už zase pláčeš...

,,Není to tak lehké jak sis myslela. Co?

Svědomí není jako rtěnka,

tu jedinou si možná ráno z tváře smyla.,,

 

A ty slané kapky mi padají na rty,

hmm... je to droga sladko-trpké chuti,

ze které se chci radovat i plakat.

Topit se a zároveň v klidu plavat

na tvém rozbouřeném moři,

kterým je tvé srdce.

Kde tvůj rozum hledá záchranu na potápějící se loďce.

Skoro i směšné,

že u tebe je to zcela běžné.

 

Tak rád bych se ti zase smál...

To tys mne krásou opilého svedla

a když nás spolu našel tvůj milý,

tak roztomile si zbledla.

 

Kdyby si nedej bože chtěla,

tak bych ti dal na dlani celý svět.

Dobře víš...

 

Má láska k tobě je chladná růže,

která čeká na svůj něžný květ.