Taneční sál

S očima slepenýma bloudím tmou,
ruce sepnuté k modlitbě.
Prosím Pána, abys byla tou mou,
naše píseň neskončí ani po hudbě.

Duše prokletá, lásku si nezasloužící,
krev a slzy stékají celý den po tváři.
Polibek chci ti darovat ať jsi bdící, či spící,
neschopen ubránit se tvému úsměvu, té záři.

Chtěl bych být tvým rytířem na bílem koni,
namísto toho ale jsem nula, nuzák.
Ruku v ruce jsme jako porcelánu sloni.
Bez tebe se hroutím, jsem prostě chudák.

Proč prostě milovat tě nestačí,
už nechci být bez tebe dál.
Pro tebe bych zničil srdce dračí,
tak protančeme spolu ten sál.

Miluji tě, zůstaň se mnou.
Lásku mi daruj, nic víc nechci.
Pouze jen líbat ruku tvou,
proč do mě střílí Amorovi střelci?

Ty mě přeci nechceš, já to pochopil,
co s tím mám ale učinit?
Vzalas mi mé srdce a já se potopil,
nemůžu si pomoct a musím se vinit.

Nezbývá nic jiného, než dát si laso kol krku,
už nikdy neuslyšíte mého breku.