Zrcadla..

Noční obloha se leskne ve své záři
Měsíc se odráží ve Tvé tváři
Ticho odráží se na šedých zdech
prstem potají přejíždíš po svých rtech

Půda se Ti pod nohama láme
V kolenou máš jemný třes
Je štěstí, že jeden druhého máme
Že dostaneme se přes

Přes ten zrádný světabol
A dětsky vábné skrýše
Štěstí v patách a směr si zvol
Ne co se v knihách píše

Jdi svou vlastní cestou
Pole řek a míle proudů
Víc než Tvé nohy snesou
Víc než cizí touhu

Poslední záchvěv lítosti
Na dně sklenky vína, bylo víc než dost
A svou lásku - líbat od kosti
Zakrýval svou prohnilost

Neměl srdce na to přiznat
Že měl jen pár drobných, jinak švorc
Chtíče k jiné nechtěl přiznat
Miloval jen na půl slova
Prázdná těla, zas a znova.