Královna

1.
Zlatým šípem střelit přímo
mezi vzpomínky nás dvou.
Snáze krotit city svý i prudkej hněv.
Kde čas nezhojil ty šrámy duše, bolest nekončí,
kdy nabrat mám, kdy zvolnit rychlej běh.


2.
Chtít dobýt rána vítězně
a po právu bejt král,
stát s hlavou hrdě, vzpřímeně,
ač nejsem super - star.
Noc s tebou, to ti povídám,
je jízda vážně pekelná.
Tak zůstaň moje královno,
noc vášní začíná.

3.
Jak poznat mám tvý nálady,
tvý hořkosti a vztek,
sám nejlíp vím, že útočník,
svou bolest mění v pěst.
Tak zůstaň semnou královno,
tvým přístavem jsem já,
vyzradím Ti poselství,
tok myšlenek a zpráv.

4.
Sny naplním Ti pookraj,
můj příslib vážně ber,
Tvůj pohled k svodům vybízí,
jsem tu a hrát chci fér.
Tak poodhal se nachvíli,
tvá pleť je samet sám,
Adam rájem procházel,
stůj Evo, snad šanci ještě mám ... ?