v šestnácti
ve starém altánku
s dřevěnou mříží
snad po sté spolu
hráli jsme flašku
chvění očekáváním
skončilas u bluzy
bavilo tě mé zklamání
a za ruku do vaší ulice
domů s tuhou touhou
a pod peřinou - no...
pak to jsme hráli měsíc
snad po desáté už
já bez zájmu sic
a nevěřící muž
najednou ses narodila
rozechvělý jak ušní bubínek
jsem nevěřil i pochopil,
že ano, že dnes...
let šedesát už nechápu
žes zakřičela první
do dneska tě slýchám
pod peřinou - jo!
zadržuji dech
a vzácné chvíle vzpomínek
kdy na pár vteřin mládnu
někde jsem zaslechl že pár vteřin mládnutí nahradí deset let stárnutí...
12.11.2013 11:35:49 | enigman
No - hezky to zní, ale nevěř všemu, co kde slyšíš. Aspoň já myslím, že k stárnutí byť o jeden den již od určitého věku neexistuje kompenzace :)
12.11.2013 23:58:00 | aravara
Též vzpomínám,leč dnes již se mi to mlží.
10.11.2013 18:35:14 | Bakchus
Slabší zážitky jsem už taky zapomněl a ty blbé, kdy jsem hrál debilní role, dokonce rád. Zůstaly ty krásné a tak by to mělo zůstat... v tomto případě mi bylo devatenáct a té dívce šestnáct let. Paráda - škoda, že je to tak totálně nevratné...
10.11.2013 18:39:19 | aravara
Pokud je tvůj věk pravdivý (věřím, že jo), je pro mne zajímavé, že píšeš volně:-)
Dříve frčela spíše vázanost...
10.11.2013 18:31:19 | Robin Marnolli
Nazdar Robine musím se (:-D ale chápu tvůj údiv. Po pravdě - já se o něj nesnažím, je to pro mne lepší prostředek servírovat čtenáři nuance. Upřímně si myslím, že vázaný verš (myslím dobrý) je těžší napsat a stejně nedává tolik možností vymýšlet stále nové metafory nevázané na potřebu kvalitního rýmu. Mne jsi tímhle potěšil.. ahoj!
10.11.2013 18:36:02 | aravara
ano, souhlasím, i pro mne je vázanost daleko těžší:-)
10.11.2013 18:38:01 | Robin Marnolli
Dnes už jsem si vyčerpal možnost vkladu. Zítra - jestli si vzpomenu, dám jednu vázanou, snad i ta tě potěší.
10.11.2013 18:41:07 | aravara