Za čarou

V hlavě mi leptá jed
malinký potůček,
jím proudí černá krev
bestie bez duše.

Svírá mi tělo,
a lomcuje spánky,
ukáže celou
křivost mé lásky.

Proč trpět pro muže
chci konec – řešení
nůž, který rozkouše
její hrdlo a mlčení.

Smích její ustane
jako let motýla,
rub jedné rozkoše
tma náhle zrodila.

Svůj stín si prohlížím
v zrcadle od krve
nechci nic, nechci klam!
- zlo konat pro tebe…

Zmiz, pane v brnění,
oči prázdné zaklínám,
ať moje trápení,
odejde bůhvíkam.