Cestovatel
Cestovatel
Anotace: "Domov je tam, kde si pověsíš klobouk."
smíš se mi toulat cesmínovým hájem,
uzavřít můžeš smlouvu na podnájem
s dívkou, co sárím útlé nožky tají.
Útržek hebký, snové origami,
za nehty tuš a saké pod jazykem,
smíš upít čaje z misky, jak je zvykem,
než s hlavou omámenou zůstanete sami.
Dobývej břehy afrického ráje
pro úsměv, který slonovinou hraje,
pod maskou bílou černá tanečnice.
I kdybys usnul v klíně cizích zemí,
s jistotou vím, že zase vrátíš se mi
- tvůj starý stetson visí na mé klice.
Komentáře (18)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Saké nemám..ale bílé víno ano...snad nebude vadit že není z rýže:-)
08.06.2014 11:36:51 | básněnka
Tohle je ze soutěže na téma "Domov je tam, kde si pověsím svůj klobouk"... nebo tak nějak to bylo.
08.06.2014 11:39:06 | Hesiona-Essylt
taky se zadařila..vidím ji jako obraz
08.06.2014 11:40:00 | básněnka
Ano, to je moje potřeba. Musím si umět pod slovy básně něco představit, jinak mě neoslovuje.
08.06.2014 11:40:47 | Hesiona-Essylt
všechny básně si čtu nahlas a představuju si je, ač jim zpravidla ani nechci rozumět..
08.06.2014 11:41:59 | básněnka
No jo... ale může to autora potěšit, že se nesnažíš mu rozumět? (Ono to kolikrát ani nejde, ale stejně...)
08.06.2014 11:44:34 | Hesiona-Essylt
může, protože jeho básně odrážejí pocity...a za čelo stejně nikomu nevidíš, jen vnímáš...a představuješ si něco neobvyklého, zvláštně tajemného..a o tom to myslím je
08.06.2014 11:45:56 | básněnka
Nějak jsem Tě míjel.Sice to nechápu,ale i také tragédie se dějí.Vypadá to zajímavě,alespoň tento kousek.Uvidíme dál.
02.06.2014 08:07:01 | Bakchus
Bakchu, moc jsem toho za poslední rok nenapsala, a když, tak to nestálo za mnoho... to víš, studium. Pro samé "nepostradatelné nezbytnosti" už v hlavě nezbylo kouska volného prostoru pro poezii. Snad se to teď o prázdninách trochu spraví :)
02.06.2014 08:09:17 | Hesiona-Essylt
Ještě se vracím, protože tenhle sonet mě opravdu okouzlil :-) Považuji sonet za jeden z nejkrásnějších typů básní, kdy krásný obsah je ještě zvýrazněn dokonalou formou, něco jako když drahokam vynikne vhodně zvoleným výbrusem... Když člověk tvoří inspirovanou báseň, měl by se ponořit do hluboké úrovně mysli, do bezčasého teď, kde je báseň hotová a kde se rýmy netvoří lineárně v čase, ale samy zapadnou do celku jako střípek do mozaiky. A u této krásné básně se to myslím dokonale povedlo :-) Opravdová radost a potěšení číst tuto báseň :-), dávám si ji mezi oblíbená díla...
11.04.2014 10:03:14 | Jenda P.
Díky za pochvalu, omlouvám se, že reaguji tak pozdě, ale studium mě udržuje v nekonečné vzdálenosti od poezie :/
13.05.2014 14:53:43 | Hesiona-Essylt
Hezkýýýý!!!
Mám dědův klobouk (starý tak 90 let) pověšený permanentně v předsíni. Je zázrak, že vypadá ještě tak dobře, když ho nosíval děda, pak dlouho ležel na půdě, než jsem si ho jako děcko vyhrabal a léta letoucí používal jako klobouk kovbojský... :-)) Halt ještě hodně poctivá ruční práce.
Mám rád staré věci.
Vidíš, co jsi způsobila? Teď mám záchvat nostalgie :-)
05.12.2013 09:59:27 | La Suneteto