Nemožné,
nemilovat tak nádhernou bytost,
tak křišťálově čistou a nevinou
Nemožné
zapomenout odejít,
a nikdy už tě nenajít
Nemožné
už nikdy necítit tvé objetí,
tvé sladké políbení
Nemožné
procitnout z toho snu,
ocitnout se v prázdnu
Nemožné
nechat tě stát v dešti
a nedát ti deštník
Nemožné
vidět se tě trápit a plakat
a přitom se sám smát…
Jsi vším tím kouzlem, po kterém lidé prahnou,
to co hledají a často nenaleznou.
Ať budeš kdekoli a smutek nastane v tvých myšlenkách,
vzpomeň si v srdci jak objímám tě.
Budu tam a vždy ke mně máš cestu otevřenou,
má náruč mé srdce vždy tu pro tebe.
Nenechám tě nikdy spadnout,
vždycky vynaložím veškeré úsilí tě zvednout.
Možná že vidíš jen pouhá slova tak zavři oči,
představ si hvězdy, jak stojím vedle a pevně
tisknu tvou ruku. Představ si veškerou lásku
tohoto světa a vynásob jí nekonečnem.
Tak moc hluboko jsi v mém srdci,
i jako kamarád tu budu napořád jen se slzou v oku…